Dluhová Poradna Kladno na internetovém deníku VaseKladno.cz

Internetovy deník  VaseKladno.cz  se nás zeptal, co zajímá nejen jejich čtenáře …

Jak Dluhová  poradna Kladno pomáhá ?
Jsme tu pro všechny, kteří si už nevědí rady se svými dluhy. Naši klienti se velmi často  potýkají se splátkami, které v součtu přesahují jejich příjmy. Někdo už dokonce  čelí  žalobám u soudu, nebo se potýká s  exekucemi. Řešení máme jedno, zato vyzkoušené a jediné účinné – insolvence (osobní bankrot).  Zpracováváme insolvenční návrhy, které  podáváme  ke Krajskému soudu v Praze. Zatím se 100% úspěšností a tou je povolení oddlužení. Ale obrátit se na nás může kdokoli, třeba telefonicky nebo písemně. Nikoho neodmítáme.

Jde to skutečně  tak rychle, jak to z Vaší odpovědi vyznívá?
První krok musí udělat dlužník, který chce své závazky začít účinně řešit. Na první schůzce, která je informativní a k ničemu se u nás nezavazuje, si probereme jeho  situaci, navrhneme řešení a seznámíme ho s tím, co ho čeká. Také mu ukážeme, co máme za sebou. Konkrétní případy, které jsme vyřešili a jsou podobné situaci, v které se ocitl. Případy a příklady z praxe pomáhají. Klienti získají potřebný klid už po první schůzce. Pak už je ale jen na nich, aby udělali i ty další kroky a společně jsme vše dotáhli až ke schválení oddlužení. Máme za sebou i několik insolvenčních návrhů, které jsme byli schopni zpracovat do druhého dne a ještě je odvézt na soud. V několika případech soud povolil oddlužení do 1 týdne od podání návrhu.

Kdy se stane, že klient je v takové časové tísni, že se na vás obrátí a chce řešení ihned?
V těchto případech šlo o návštěvu exekutora. Když někomu exekutor polepí věci v domácnosti a  odchází s „nabídkou“, že do druhého dne chce peníze, jinak odveze věci, je to přesně ten případ, kdy se musí něco udělat ihned. Vloni v prosinci, 13 dnů před štědrým dnem, jsme právě takovou situaci řešili. Exekutor polepil asi 24 kusů všeho co mělo nějakou cenu. Druhý den si měl přijet  buď pro 70 tisíc nebo dlužnici „slíbil“, že jí trochu pomůže od starých věcí a odveze si je. Přitom na seznamu je ocenil  sotva na pár stovek. Paní si nás našla, měla dokonce na nás doporučení od své kolegyně.  Po telefonu jsme ji uklidnili, řekli jaké podklady má donést na schůzku. Paní k tomu přistoupila zodpovědně. Kdo by také chtěl mít dva týdny před Vánocemi „vybílený“ byt od exekutora?  Odpoledne ještě kolem 17 hodiny jsme byli v kanceláři a druhý den ráno v 8 hodin  jsme na poště ověřovali podpis na insolvenčním návrhu. Ano, pracovali jsme na návrhu celou noc, aby klientka měla klidnější spaní. V 9 měla podaný návrh u Krajského soudu v Praze. Exekutor přijel v 11 hodin před její dům v Kladně – s dodávkou – a ptal se na peníze. Paní byla statečná, vyšla ven a do auta, z kterého se  exekutor ani neobtěžoval vystoupit, mu ukázala kopii návrhu s razítkem podatelny, že bylo zahájeno insolvenční řízení. Exekutorovi prý překvapením spadla brada a odfrčel. Toto je jeden z dlouhé řady příběhů se šťastným koncem.

Co je podle vás nejčastější příčinou, že se lidé dostanou do takové životní situace?
Nedá se obecně říct, že k nám chodí jen lidé s nízkými příjmy, nebo základním vzděláním. Abych to trochu parafrázoval – před dluhy jsou si všichni rovni.  Ty lidské osudy jsou často velmi tragické, lidé se dostávají do dluhů ne svou vlastní vinou, ale shodou okolností, kterým nedokázali předejít. Nebyli na ně připraveni. Může to být dlouhá ztráta zaměstnání, rozchod s partnerem, úmrtí jednoho z manželů, druha atd.. Každý asi ví, co mám na mysli. První půjčku si lidé berou ještě v době, kdy vše klape, příjmy jsou stabilní, vztahy v pohodě. Pak nastane nějaký nečekaný zlom a půjčky už se neberou na zařízení bytu, ale na splátky. A protože všichni žijeme v iluzi, že zítra bude líp, tohle zaklínadlo zpravidla roztočí spirálu dluhů a splátek. Lidé se často přecení.  Jejich práce nakonec není taková, jakou si přáli a příjem není takový, jaký ho čekali. Milá přítelkyně, co jí před půl rokem zamilovaný kluk zafinancoval rekonstrukci bytu je už jeho ex-přítelkyní, a splátky jsou jeho novými přítelkyněmi, zvanými noční můry… Povrchně řečeno, jednotlivé příběhy jsou si v něčem podobné. Opakují se. Ale každý si nakonec musí napsat ten svůj vlastní příběh.  Klienty si v poradně neškatulkujeme, nikoho za jeho dluhy nekáráme. Občas musíme nalít klientovi trochu té psychologie, samozřejmostí je porozumění a vcítění se do klienta. Mnohdy máme pak pocit, že klient odchází, jako by si u nás odložil nějaký starý těžký kabát a vychází vzpřímeně a usměvavější, než když vzal poprvé za kliku naší poradny. Zakládáme si na tom, že setkání u nás je více neformální. To neznamená, že bychom si tykali, ale snažíme se, aby od nás lidé odcházeli s nadějí, že řešení pro ně existuje. Neslibujeme nic, co nejsme schopni vyřešit. Lidé se nám svěřují a my jim důvěru oplácíme důvěrou a stoprocentním profesionálním vyřešením jejich problému.

Pomůžete úplně všem klientům?
Pochopitelně, že pokud si někdo naseká dluhy za 2 miliony a je na Úřadu práce nebo dělá za minimální mzdu, narovinu říkám, že takové klienty musíme vrátit do reality i tím, že jim nebudeme slibovat „slunné zítřky a olivové háje pod okny“… Ale máme i několik případů, kdy klient bez příjmů u soudu uspěl. Jeho nízký příjem nahradila darovací smlouva. Částka na ní pak postačila na splácení cca 35% celkových dluhů!!!  A děláme to pokaždé s plným vědomím, že to soud povolí a následně schválí. Noví klienti tomu sice nechtějí věřit, ale důkazy máme. Leckdo si někde něco načte z internetu, nebo mu kdosi cosi napovídá a zbytečně ho tak znejistí. U nás tu nejistotu ztratí. Už tu práci děláme 5. rokem a stále jsme na stejném místě. Asi by se rozkřiklo, že je u nás něco špatně. Naopak, mnoho nových klientů se na nás obrací s tím, že by chtěli pomoct stejně, jako jsme pomohli někomu z jejich známých…

Dnes asi oddlužení nabízí kdekdo. Jak vnímáte konkurenci?
Ano máte pravdu v tom, že kdekdo si může na letáček nebo do inzerátu napsat „specialista na oddlužení“. Řešení dluhů formou insolvence (= osobní bankrot) je velmi zásadní krok v životě, protože se na žádnou druhou šanci nehraje. Insolvenci soud povolí a schválí jen jednou za život. Na to by si měli dlužníci dávat pozor. Měli by se zajímat o to, co má člověk nebo firma, která jim návrh má zpracovat, za sebou. Konkurence se nevšímáme, děláme svou práci profesionálně a poctivě. Proto k  nám chodí mimo jiné i klienti, kteří na nás dostali doporučení od svých známých, kterým jsme v minulosti pomohli. A to je pro nás důkaz, že naše práce má smysl. Je spousta firem i jedinců, kteří slovo oddlužení skrývají za nabídkou dalších půjček. Nebo dokonce půjček se zástavou nemovitosti. A to je nesmysl. Podobně jako konsolidace u finančních společností (nejen u bank) je vlastně jen další půjčka na dvakrát tak delší dobu než je oddlužení schválené soudem. A klient má zaplatit mnohdy nehorázné částky, které za 10 let dosahují až dvojnásobku původního dluhu… Ale dlužníci pod tíhou líbivých televizních reklam, že se jim sníží splátky, zkoušejí i tuto cestu. Paradoxně – a možná naštěstí – se záznamem v rejstříku neplatičů jim tu konsolidaci nikdo neschválí…

Myslíte, že by stálo zato na základních či středních školách žáky v tomto směru vzdělávat, aby se do podobných situací nedostali?
Přiznám se, že touto myšlenkou se zabývám už několik měsíců. Vidím v naší poradně čím dál tím více mladých lidí, kterým je  lehce přes dvacet let a mají statisícové dluhy. Nejde o to, abychom nabízeli školám přednášky, za které bychom si nechávali platit. Podobně jako poradna je zdarma (klient platí jen za zpracování návrhu), byla by toto pro nás spíše prestižní záležitost. A především šance, jak mladé lidi varovat. Každý den nám někdo něco nabízí. Na ulici, mailem, po telefonu. Mohu za sebe říct, že jsem alergický na telefonáty, kdy mi někdo anonymně nabízí např. kreditní kartu.  A když ji rezolutně odmítnu, snaží se mi ten operátor naučenými frázemi vnucovat dát „výhody“ takové karty… Vzdělávání nebo osvěta je dobrá věc, ale mnohdy to naráží u lidí, na které se s nabídkou obracíme. Například mzdové účetní ve firmách. Vedou stovky exekucí svých zaměstnanců, měsíc co měsíc nadávají kolik s tím mají práce…  Když se jim ale snažíte vysvětlit, že toto u zaměstnance v insolvenci dělat nemusejí, odvětí, že toto ať si každý rozhodne za sebe, že všichni jejich zaměstnanci jsou svéprávní a mají občanku. Pak jsou ale také účetní, které nám naopak své zaměstnance posílají, protože jsme jinému jejich zaměstnanci pomohli.

Po dobu Vaší praxe jste se jistě setkal s mnoha smutnými příběhy a osudy. Ovlivňuje Vás  to nějak, nebo jste se naučil si to nepřipouštět?
Nemůžete ke klientovi přistupovat tak, že Vás jeho příběh, osud nezajímá. Klienti se přijdou vypovídat jako k psychologovi. Někdy jsou ty detaily z jejich života až nepublikovatelné.   Ale nechávám jejich osudy v kanceláři a domů si je netahám. I když si ještě dnes některé dokážu spojit s jejich jménem. Proto jediné co chci udělat, že anonymně (bez uvedení konkrétních jmen klientů) sepíšu ty nejzajímavější příběhy a uveřejním je na webu.  Jak jsem řekl, konkrétní příběhy lidem pomáhají. Buď se vyvarovat určitých rozhodnutí, anebo se ztotožnit s osudy jiných a zamyslet se, jestli  by také nestálo zato, aby svůj život obrátili tím správným směrem…

Děkuji za rozhovor
Mgr. Hana Lederová, VaseKladno.cz