Dluhová Poradna Kladno na internetovém deníku VaseKladno.cz

Internetovy deník  VaseKladno.cz  se nás zeptal, co zajímá nejen jejich čtenáře …

Jak Dluhová  poradna Kladno pomáhá ?
Jsme tu pro všechny, kteří si už nevědí rady se svými dluhy. Naši klienti se velmi často  potýkají se splátkami, které v součtu přesahují jejich příjmy. Někdo už dokonce  čelí  žalobám u soudu, nebo se potýká s  exekucemi. Řešení máme jedno, zato vyzkoušené a jediné účinné – insolvence (osobní bankrot).  Zpracováváme insolvenční návrhy, které  podáváme  ke Krajskému soudu v Praze. Zatím se 100% úspěšností a tou je povolení oddlužení. Ale obrátit se na nás může kdokoli, třeba telefonicky nebo písemně. Nikoho neodmítáme.

Jde to skutečně  tak rychle, jak to z Vaší odpovědi vyznívá?
První krok musí udělat dlužník, který chce své závazky začít účinně řešit. Na první schůzce, která je informativní a k ničemu se u nás nezavazuje, si probereme jeho  situaci, navrhneme řešení a seznámíme ho s tím, co ho čeká. Také mu ukážeme, co máme za sebou. Konkrétní případy, které jsme vyřešili a jsou podobné situaci, v které se ocitl. Případy a příklady z praxe pomáhají. Klienti získají potřebný klid už po první schůzce. Pak už je ale jen na nich, aby udělali i ty další kroky a společně jsme vše dotáhli až ke schválení oddlužení. Máme za sebou i několik insolvenčních návrhů, které jsme byli schopni zpracovat do druhého dne a ještě je odvézt na soud. V několika případech soud povolil oddlužení do 1 týdne od podání návrhu.

Kdy se stane, že klient je v takové časové tísni, že se na vás obrátí a chce řešení ihned?
V těchto případech šlo o návštěvu exekutora. Když někomu exekutor polepí věci v domácnosti a  odchází s „nabídkou“, že do druhého dne chce peníze, jinak odveze věci, je to přesně ten případ, kdy se musí něco udělat ihned. Vloni v prosinci, 13 dnů před štědrým dnem, jsme právě takovou situaci řešili. Exekutor polepil asi 24 kusů všeho co mělo nějakou cenu. Druhý den si měl přijet  buď pro 70 tisíc nebo dlužnici „slíbil“, že jí trochu pomůže od starých věcí a odveze si je. Přitom na seznamu je ocenil  sotva na pár stovek. Paní si nás našla, měla dokonce na nás doporučení od své kolegyně.  Po telefonu jsme ji uklidnili, řekli jaké podklady má donést na schůzku. Paní k tomu přistoupila zodpovědně. Kdo by také chtěl mít dva týdny před Vánocemi „vybílený“ byt od exekutora?  Odpoledne ještě kolem 17 hodiny jsme byli v kanceláři a druhý den ráno v 8 hodin  jsme na poště ověřovali podpis na insolvenčním návrhu. Ano, pracovali jsme na návrhu celou noc, aby klientka měla klidnější spaní. V 9 měla podaný návrh u Krajského soudu v Praze. Exekutor přijel v 11 hodin před její dům v Kladně – s dodávkou – a ptal se na peníze. Paní byla statečná, vyšla ven a do auta, z kterého se  exekutor ani neobtěžoval vystoupit, mu ukázala kopii návrhu s razítkem podatelny, že bylo zahájeno insolvenční řízení. Exekutorovi prý překvapením spadla brada a odfrčel. Toto je jeden z dlouhé řady příběhů se šťastným koncem.

Co je podle vás nejčastější příčinou, že se lidé dostanou do takové životní situace?
Nedá se obecně říct, že k nám chodí jen lidé s nízkými příjmy, nebo základním vzděláním. Abych to trochu parafrázoval – před dluhy jsou si všichni rovni.  Ty lidské osudy jsou často velmi tragické, lidé se dostávají do dluhů ne svou vlastní vinou, ale shodou okolností, kterým nedokázali předejít. Nebyli na ně připraveni. Může to být dlouhá ztráta zaměstnání, rozchod s partnerem, úmrtí jednoho z manželů, druha atd.. Každý asi ví, co mám na mysli. První půjčku si lidé berou ještě v době, kdy vše klape, příjmy jsou stabilní, vztahy v pohodě. Pak nastane nějaký nečekaný zlom a půjčky už se neberou na zařízení bytu, ale na splátky. A protože všichni žijeme v iluzi, že zítra bude líp, tohle zaklínadlo zpravidla roztočí spirálu dluhů a splátek. Lidé se často přecení.  Jejich práce nakonec není taková, jakou si přáli a příjem není takový, jaký ho čekali. Milá přítelkyně, co jí před půl rokem zamilovaný kluk zafinancoval rekonstrukci bytu je už jeho ex-přítelkyní, a splátky jsou jeho novými přítelkyněmi, zvanými noční můry… Povrchně řečeno, jednotlivé příběhy jsou si v něčem podobné. Opakují se. Ale každý si nakonec musí napsat ten svůj vlastní příběh.  Klienty si v poradně neškatulkujeme, nikoho za jeho dluhy nekáráme. Občas musíme nalít klientovi trochu té psychologie, samozřejmostí je porozumění a vcítění se do klienta. Mnohdy máme pak pocit, že klient odchází, jako by si u nás odložil nějaký starý těžký kabát a vychází vzpřímeně a usměvavější, než když vzal poprvé za kliku naší poradny. Zakládáme si na tom, že setkání u nás je více neformální. To neznamená, že bychom si tykali, ale snažíme se, aby od nás lidé odcházeli s nadějí, že řešení pro ně existuje. Neslibujeme nic, co nejsme schopni vyřešit. Lidé se nám svěřují a my jim důvěru oplácíme důvěrou a stoprocentním profesionálním vyřešením jejich problému.

Pomůžete úplně všem klientům?
Pochopitelně, že pokud si někdo naseká dluhy za 2 miliony a je na Úřadu práce nebo dělá za minimální mzdu, narovinu říkám, že takové klienty musíme vrátit do reality i tím, že jim nebudeme slibovat „slunné zítřky a olivové háje pod okny“… Ale máme i několik případů, kdy klient bez příjmů u soudu uspěl. Jeho nízký příjem nahradila darovací smlouva. Částka na ní pak postačila na splácení cca 35% celkových dluhů!!!  A děláme to pokaždé s plným vědomím, že to soud povolí a následně schválí. Noví klienti tomu sice nechtějí věřit, ale důkazy máme. Leckdo si někde něco načte z internetu, nebo mu kdosi cosi napovídá a zbytečně ho tak znejistí. U nás tu nejistotu ztratí. Už tu práci děláme 5. rokem a stále jsme na stejném místě. Asi by se rozkřiklo, že je u nás něco špatně. Naopak, mnoho nových klientů se na nás obrací s tím, že by chtěli pomoct stejně, jako jsme pomohli někomu z jejich známých…

Dnes asi oddlužení nabízí kdekdo. Jak vnímáte konkurenci?
Ano máte pravdu v tom, že kdekdo si může na letáček nebo do inzerátu napsat „specialista na oddlužení“. Řešení dluhů formou insolvence (= osobní bankrot) je velmi zásadní krok v životě, protože se na žádnou druhou šanci nehraje. Insolvenci soud povolí a schválí jen jednou za život. Na to by si měli dlužníci dávat pozor. Měli by se zajímat o to, co má člověk nebo firma, která jim návrh má zpracovat, za sebou. Konkurence se nevšímáme, děláme svou práci profesionálně a poctivě. Proto k  nám chodí mimo jiné i klienti, kteří na nás dostali doporučení od svých známých, kterým jsme v minulosti pomohli. A to je pro nás důkaz, že naše práce má smysl. Je spousta firem i jedinců, kteří slovo oddlužení skrývají za nabídkou dalších půjček. Nebo dokonce půjček se zástavou nemovitosti. A to je nesmysl. Podobně jako konsolidace u finančních společností (nejen u bank) je vlastně jen další půjčka na dvakrát tak delší dobu než je oddlužení schválené soudem. A klient má zaplatit mnohdy nehorázné částky, které za 10 let dosahují až dvojnásobku původního dluhu… Ale dlužníci pod tíhou líbivých televizních reklam, že se jim sníží splátky, zkoušejí i tuto cestu. Paradoxně – a možná naštěstí – se záznamem v rejstříku neplatičů jim tu konsolidaci nikdo neschválí…

Myslíte, že by stálo zato na základních či středních školách žáky v tomto směru vzdělávat, aby se do podobných situací nedostali?
Přiznám se, že touto myšlenkou se zabývám už několik měsíců. Vidím v naší poradně čím dál tím více mladých lidí, kterým je  lehce přes dvacet let a mají statisícové dluhy. Nejde o to, abychom nabízeli školám přednášky, za které bychom si nechávali platit. Podobně jako poradna je zdarma (klient platí jen za zpracování návrhu), byla by toto pro nás spíše prestižní záležitost. A především šance, jak mladé lidi varovat. Každý den nám někdo něco nabízí. Na ulici, mailem, po telefonu. Mohu za sebe říct, že jsem alergický na telefonáty, kdy mi někdo anonymně nabízí např. kreditní kartu.  A když ji rezolutně odmítnu, snaží se mi ten operátor naučenými frázemi vnucovat dát „výhody“ takové karty… Vzdělávání nebo osvěta je dobrá věc, ale mnohdy to naráží u lidí, na které se s nabídkou obracíme. Například mzdové účetní ve firmách. Vedou stovky exekucí svých zaměstnanců, měsíc co měsíc nadávají kolik s tím mají práce…  Když se jim ale snažíte vysvětlit, že toto u zaměstnance v insolvenci dělat nemusejí, odvětí, že toto ať si každý rozhodne za sebe, že všichni jejich zaměstnanci jsou svéprávní a mají občanku. Pak jsou ale také účetní, které nám naopak své zaměstnance posílají, protože jsme jinému jejich zaměstnanci pomohli.

Po dobu Vaší praxe jste se jistě setkal s mnoha smutnými příběhy a osudy. Ovlivňuje Vás  to nějak, nebo jste se naučil si to nepřipouštět?
Nemůžete ke klientovi přistupovat tak, že Vás jeho příběh, osud nezajímá. Klienti se přijdou vypovídat jako k psychologovi. Někdy jsou ty detaily z jejich života až nepublikovatelné.   Ale nechávám jejich osudy v kanceláři a domů si je netahám. I když si ještě dnes některé dokážu spojit s jejich jménem. Proto jediné co chci udělat, že anonymně (bez uvedení konkrétních jmen klientů) sepíšu ty nejzajímavější příběhy a uveřejním je na webu.  Jak jsem řekl, konkrétní příběhy lidem pomáhají. Buď se vyvarovat určitých rozhodnutí, anebo se ztotožnit s osudy jiných a zamyslet se, jestli  by také nestálo zato, aby svůj život obrátili tím správným směrem…

Děkuji za rozhovor
Mgr. Hana Lederová, VaseKladno.cz

Dluhová poradna Kladno – nekažte si život s exekutory!

Dovolte, abychom Vám představili Dluhovou poradnu Kladno. Pomáháme lidem, kteří se zadlužili a nezvládají splácet. Poskytujeme veškeré služby týkající se soudního oddlužení.

• Insolvence = Osobní bankrot

Oddlužení je šance pro tisíce zadlužených klientů, kteří se ocitli v bludném kruhu půjček, úvěrů a exekucí. Poskytujeme veškerou poradenskou, administrativní a právní pomoc při oddlužení – osobním bankrotu – dle Insolvenčního zákona, který umožňuje snížení Vašich dluhů až o 70%. Pro klienta, který již není schopen splácet své závazky, připravíme Insolvenční návrh a provedeme ho celým procesem až k Usnesení o schválení oddlužení. Díky naší odborné pomoci klienti projdou celým procesem bez chyb a nedochází k zamítnutí návrhu.

• Bezplatné Poradenství

Pro klienty, kteří se potřebují jen informovat, jak se zbavit dluhů, je tu BEZPLATNÉ PORADENSTVÍ.  ROVNĚŽ uzavření smlouvy NENÍ spojeno se žádnými  PLATBAMI PŘEDEM ani se žádným tzv. „administrativním poplatkem“!

Pište (sem přes formulář  pod odkazem „napište nám“ nebo na mail:

dluhova.poradna01@gmail.com), volejte (i prozvánějte) nebo pošlete sms na tel.:

775 787 234  – ozveme se každému…

 

Zoufalí lidé pod tlakem dluhů sedají na lep lichvářům, kteří jim vezmou byt

Někteří lidé pod tlakem hrozící exekuce zoufale rychle potřebují sehnat peníze a kvůli tomu nevýhodně prodají vlastní byt. Rezignují tak na to, aby jej nabídli k prodeji běžným způsobem a našli si kupujícího, který za něj zaplatí tržní cenu. Realizace prodeje totiž v takovém případě trvá i několik měsíců. A tak ho mnohdy během jediného dne obětují lichvářům v marné víře, že ti jim ho nakonec vrátí.

Společnosti, které půjčky prodávají, totiž za půjčku ve výši pár set tisíc korun už ani nechtějí ručení několikamiliónovým bytem, nýbrž rovnou žádají převod bytu na sebe.

Slibují, že když pak dlužník vše splatí coby nájemník, tak vlastnictví bytu zase převedou zpět na něho.

Realita ale bývá jiná. Milostivě nechají dlužníka v bytě chvíli jako nájemníka, ale pak ho bez pardonu vyhodí.

To se přesně stalo i Miroslavu K. z Prahy. Je ale jen jeden z tisíců. Měl byt 2 1 o výměře 72 m² v poměrně ceněné ulici na Praze 7. Potřeboval 600 tisíc korun, aby se vyplatil ze tří exekucí. Zažádal o půjčku akciovou společnost registrovanou v USA slibující již v názvu kredit, tedy půjčku, pro soukromé osoby.

Za 600 tisíc mají šmahem milióny

„Stejně jako ostatní žadatelé musel složit poplatek 10 tisíc korun. Místo půjčky, která podle dohody měla přijít do pěti dní, si ho pozvali do kanceláře v Pardubicích. Tam měl podepsat úvěrovou smlouvu,“ rekapituluje advokátka Soňa Sedláčková, která se s případem seznámila.

Místo toho mu ale ve firmě sdělili, že když je na něho uvalena exekuce, tak nejlepším řešením by bylo, kdyby na společnost převedl byt za 600 tisíc s tím, že jakmile půjčku splatí, byt bude převeden zpět na něj. Byty v této lokalitě a rozměrech se prodávají za několik miliónů korun, ne za statisíce.

Přesto jim to Miroslav K. podepsal. Peníze do ruky však samozřejmě žádné nedostal. Vše šlo rovnou na vyplacení exekucí, jejichž věřitelé uplatňovali na bytě zástavní právo. Byt tak místo jemu připadl lichvářům.

„Ještě tentýž den byla mezi panem K. a kreditní společností uzavřena nájemní smlouva na byt, ve které se pan K. zavázal platit nájemné ve výši osmi tisíc korun, tedy přesně ve výši odpovídající splátce,“ dodala Sedláčková.

Dodatek smlouvy byl ranou do vazu

Nájemní smlouva byla uzavřena na deset let s předkupním právem ve prospěch nájemce, tedy pana K. „Jenže o půl roku později, v srpnu 2012, mu k nájemní smlouvě podstrčili podepsat dodatek, kterým se toto předkupní právo ruší. Následující měsíc ho vyzvali, aby odstranil porušování smlouvy, když tvrdili, že byt není udržován v pořádku. Ještě tentýž měsíc dostal výpověď,“ popisuje advokátka Sedláčková.

Výpovědní doba uplynula v lednu 2013. Advokáta vyhledal pozdě. „Šedesátidenní lhůtu pro napadení platnosti výpovědi prošvihl, výpověď byla proto platná. Byt firma následně prodala v aukci za několik miliónů. Nyní se logicky o svá práva k užívání bytu hlásí již jeho nový vlastník,“ uzavřela Sedláčková.

Pan K. o něj definitivně přišel. „Podal sice trestní oznámení, ale i kdyby někoho odsoudili, tak k čemu mu to je? Bude mít v ruce sice rozsudek, ale proti společnosti, která si peníze uložila bůhví kam. Firma má totiž neprůhlednou vlastnickou strukturu; registrována je v daňovém ráji a účetní závěrky nezveřejňuje, i když je to ze zákona povinné,“ shrnuje Sedláčková.

Společnost v klidu přesto dál podniká, berňák ani obchodní soud ji zjevně neprohánějí, byť by k tomu důvod zjevně měly. Podle Sedláčkové není proti drzosti lichvářů, ale i hlouposti postiženého muže v této fázi už prakticky žádná pomoc. „Můžu oddálit vystěhování, ale to je tak všechno,“ říká advokátka.

 

Jindřich Ginter, Právo

Osobní bankrot? Pozor na předraženou cenu za sjednání!

Praha – Insolvenční zprostředkovatelé, kteří využívají situaci dlužníků a nabízejí jim sjednání osobního bankrotu, si účtují poplatek až 20 tisíc korun. Na čtyřicet procent žadatelů však u soudu neuspěje a o poplatek přijde.

Neférovou praktiku odhalil průzkum společnosti Provident Financial, který zmapoval činnost firem nabízejících zprostředkování insolvence. Za rok zažádá o insolvenci 24 tisíc lidí, takže „insolvenční byznys“ přesahuje 300 milionů korun ročně.

Na Provident, který nabízí krátkodobé půjčky, se obrací stále více zákazníků s tím, že je oslovují různé firmy s nabídkou oddlužení či převzetí jejich závazků. Společnost chtěla zjistit, o koho jde a za jakých podmínek pracuje. Provedla proto průzkum formou takzvaného mystery shoppingu, na jehož základě prověřila 62 oddlužovacích firem.

Letošní novela zákona o spotřebitelském úvěru zatrhla mnoha nepoctivým podnikatelům s úvěry jejich podnikání, mnoho z nich se proto přeorientovalo na „pomoc s dluhy“. Některé subjekty se tváří jako poradny a svým názvem mohou spotřebitele uvést v omyl, že jde o bezplatnou poradnu nebo službu, přitom ale všechny požadují poplatek za vypracování insolvenčního návrhu.

Poplatek je nevratný, i když neuspějete

Poplatek za sestavení návrhu na oddlužení se pohybuje od 8000 do 20 000 korun a je nevratný, a to i v případě, že insolvenční návrh u soudu neuspěje a soud oddlužení zamítne. Výši poplatku společnosti nejčastěji odvozují od počtu věřitelů a s tím související údajné náročnosti při sepisování podkladů. Někteří uváděli, že poplatek pokryje náklady na advokáta, administrativní služby a soudní poplatky. Úspěšnost žadatelů u soudu se ale nemění.

Neziskové organizace jako například Poradna při finanční tísni poskytují klientům tutéž službu zadarmo, oslovené renomované advokátní kanceláře pak zhruba za polovinu uvedených částek. Naprostá většina dlužníků však využívá placené zprostředkovatele, protože ti je aktivně vyhledávají, přijdou za nimi až domů a přemluví je k podání žádosti. Pomoc u bezplatné finanční poradny hledají řádově jen stovky lidí. Měsíčně je přitom v průměru podáno okolo 2000 návrhů na soudní oddlužení.

Některé prověřované společnosti požadují navíc nad rámec poplatku za zpracování žádosti o oddlužení i procento z celkové dlužné částky jako bonus, když návrh u soudu uspěje. Pokud klient na oddlužení z důvodu nízkého příjmu nedosáhne, ale vlastní nějakou nemovitost, nabídne jim společnost vyřešení situace její zástavou. Dalším nabízeným řešením (více než 30 procent případů) je, že v případě, že klient nedosahuje výší svého příjmu na oddlužení, nabídnou mu takzvané přeúvěrování.

Zákon, který umožňuje dlužníkům zbavit se dluhů, v ČR platí od roku 2006. Žádost o oddlužení může podat k soudu ten, kdo není schopen splácet své dluhy a dluží více věřitelům. Na druhé straně se ale musí zaručit pravidelným příjmem, z něhož bude schopen během následujících pěti let uhradit alespoň třicet procent z celkové dlužné částky. Po pěti letech jsou pak všechny dlužníkovy dluhy na jeho žádost smazány a je „čistý“.

ČTK

Ručit známému za půjčku může být velkým rizikem

Ručení v právním řádu není v žádném případě kamarádské podání ruky a nic neznamenající gesto. O tom se ostatně mohla přesvědčit celá řada těch, kterým paragrafy upravující tento právní úkon pořádně zamotaly hlavu. Obecně jde o velmi rizikovou záležitost, varují odborníci.

Na první pohled se přitom ručení nezdá jako něco nebezpečného. Mnoho lidí s ním má i bezproblémovou zkušenost z dob dávno minulých.

Tehdy ale peněžní půjčky občanům poskytovaly jenom státní bankovní instituce a půjčit jste si mohli jen pár tisíc korun. Navíc za situace, kdy každý byl povinen pracovat, neboť vyhýbání se práci bylo i trestně postižitelné.

Půjčky se tedy většinou řádně splácely a ručení pak skutečně bylo jen kamarádské gesto a splněním formality v dané kolonce.

Ručí se i za statisíce

Nyní se peněžní půjčky pohybují v řádech statisíců a ručení je skutečně významným zajišťovacím prostředkem. Tak jej definuje občanský zákoník, když stanoví, že dohodou účastníků lze zajistit pohledávku ručením. Ručení vzniká písemným prohlášením, jímž ručitel bere na sebe vůči věřiteli povinnost, že pohledávku uspokojí, jestliže ji neuspokojí dlužník.

Někdy má ručitel mylný názor na to, odkdy je povinen plnit za dlužníka. Zákon to říká zcela jednoznačně: Ručitel je povinen dluh splnit, nesplnil-li jej dlužník, ačkoli byl k tomu věřitelem písemně vyzván.

Věřitel není proto povinen vymáhat dluh nejdříve všemi prostředky po dlužníkovi, a teprve když je ve své snaze neúspěšný, obrátit se na ručitele. Věřitel má právo ihned poté, co neplní svůj závazek dlužník, chtít toto plnění po ručiteli, a to v plném rozsahu závazku, který dlužník vůči věřiteli ve smlouvě učinil.

Argumentace, proč věřitel nejde dál po dlužníkovi, který si mnohdy v pohodě užívá zapůjčených peněz, je proto naprosto lichá. V tom totiž spočívá význam ručení a posílení zajištění závazku pro věřitele.

Vždy obezřetně

Pro ručitele je důležité ještě předtím, než k ručení přistoupí, důkladně prostudovat podmínky uvedené ve smlouvě, za jejichž splnění rovněž ručí.

U peněžitých půjček je třeba se seznámit s termínem splatnosti půjčky, jakož i s výší a termíny případných jednotlivých splátek, včetně sankčních prvků – smluvních pokut nebo úroků z prodlení v případě, kdy není včas a řádně plněno.

Běžné pak bývá ustanovení ve smlouvě o půjčce, že v případě nesplacení jedné či několika splátek nastupuje oprávnění věřitele vymáhat celou dlužnou částku i s jejím příslušenstvím.

Ručitel, než se rozhodne svůj ručitelský závazek přijmout, musí vzít v úvahu nejen fakt, zda ten, za jehož závazek ručí, je seriózní a je předpoklad, že dostojí svým dluhům, ale i možnost i jiných nenadálých událostí, např. jeho vážné onemocnění a věk, ve kterém je větší pravděpodobnost úmrtí.

Ručitel by si měl proto zejména své postavení vyhodnotit tak, zda je schopen svůj ručitelský závazek splnit bez výrazného ohrožení své finanční situace.

U ručení za velké finanční částky může věřitel po ručiteli požadovat i zřízení smluvního zástavního práva k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí. To pak výrazným způsobem usnadňuje provedení exekuce na ručením zajištěnou a nesplacenou dlužnou částku.

Práva ručitele

Ručitel na druhé straně má oprávnění uplatnit proti věřiteli všechny námitky, které by měl proti věřiteli dlužník, tj. zejména námitku promlčení závazku (promlčecí doba je v tomto případě tříletá).

Pokud by dokonce dlužník uznal k ukolébání věřitele písemně svůj dluh (což má ten důsledek, že začíná běžet promlčecí lhůta nová a navíc desetiletá), je takový úkon účinný vůči ručiteli, jen když s ním vysloví souhlas. Ručitel může také plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávka nemůže být uspokojena dlužníkem věřitelovým zaviněním (není např. k dispozici bankovní účet ani adresa, na kterou lze plnit).

Ručitel, který dluh splnil, je oprávněn požadovat na dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuté věřiteli. To všechno je moc hezké, ale pro ručitele tímto okamžikem nastává martyrium právních úkonů vůči tomu, za jehož dluh ručil.

Že to mnohdy nebude příjemná procházka mezi paragrafy, je možné si lehce domyslet.

Porovnejte si reálné náklady na půjčení peněz od jednotlivých bankovních a nebankovních institucí na kalkulačce půjček.

 

Jan Dubenský (Autor je právník), Právo

Soudy chybně nařídily exekuci, pak ji zrušily. Muž přesto musí platit statisíce.

I když je exekuce, kterou soud zprvu posvětil, poté zrušena, neboť se ukáže, že důvody jejího vyhlášení nejsou oprávněné, tak člověk musí stejně exekutorovi zaplatit. Nechce-li se s tím smířit, má žalovat stát pro špatný úřední postup. Vyplývá to z nedávného rozhodnutí Ústavního soudu v nešťastně vleklém případu Josefa Krále z Netolic.

I když je exekuce, kterou soud zprvu posvětil, poté zrušena, neboť se ukáže, že důvody jejího vyhlášení nejsou oprávněné, tak člověk musí stejně exekutorovi zaplatit. Nechce-li se s tím smířit, má žalovat stát pro špatný úřední postup. Vyplývá to z nedávného rozhodnutí Ústavního soudu v nešťastně vleklém případu Josefa Krále z Netolic.

Začalo to falešnou směnkou z roku 2005, kterou měl Král podepsat jako krytí k půjčce. Její platnost ale byla skutkovým zjišťováním později u soudu úspěšně zpochybněna. Soud směnku jako oprávněný exekuční titul smetl ze stolu.

Okresní soud v Prachaticích v roce 2009 zcela zastavil před tím soudně posvěcenou exekuci proti Josefu Královi na 720 tisíc Kč ve prospěch firmy Credit Gamble.

Ta pochybnou směnku převzala od firmy S.I.S. Group, ovládanou podnikatelem Petrem S., jenž tvrdil, že Josefovi Královi půjčil peníze, byl věřitelem, a proto směnku uplatňoval.

Zaplať! Pak se třeba suď

Krajský soud v Českých Budějovicích ovšem v červnu 2012 potvrdil, že směnka „smrdí“ a okolnosti kolem jejího vzniku, jak je líčil původní údajný věřitel Petr S., zjevně nesedí. Směnečný platební rozkaz proti žalovanému Královi soud zrušil.

Navzdory tomu, že exekuce proti Královi byla zrušena pro pochybnost oprávněnosti pohledávky, soudy ho stejně odsoudily, aby zaplatil exekutorovi náklady exekuce ve výši bezmála 200 tisíc korun. Král se bránil u Ústavního soudu (ÚS).

„Stěžovatel (pan Král) je sice povinen uhradit náklady exekuce, čímž je výrazně zasaženo do jeho majetkové sféry,“ připouští Ústavní soud a jedním dechem dodává, že „se ale může domáhat náhrady nákladů exekučního řízení po státu z titulu nesprávného úředního postupu“.

Argumentuje, že na oprávněného (Credit Gamble) mají být náklady na exekutora přenášeny jen ve výjimečných případech. To, že původní „věřitel“ Petr S. předložil soudu pochybnou směnku jako důvod exekuce, která byla poté zrušena, tedy zřejmě výjimečným případem není.

Ať platí, kdo lhal

„Sama skutečnost, že Ústavní soud zrušil exekuční titul, ještě nepostačuje k tomu, aby byly na oprávněného (věřitele) přeneseny náklady nuceného výkonu rozhodnutí,“ uvedl ÚS.

Soudy vyšších instancí a ministerstvo spravedlnosti se zabývají tím, zda náklady na zrušenou exekuci má platit jedna či druhá strana sporu. Už ale zcela pomíjejí jinou logickou možnost.

Když soud nižší instance rozhodne o exekuci neoprávněně proto, že si neověřil všechny skutečnosti, měl by náklady exekutorovi zaplatit právě soud, který exekuci posvětil. Pak ať si náklady soud zpětně vymáhá po tom, kdo neoprávněnou exekuci na základě pochybné směnky na počátku inicioval. V tomto případě původní „věřitel“ Petr S. Proč má exekuční náklady za neplatnou exekuci platit pan Král a pak je má vymáhat po státu?

Povinnost Krále zaplatit exekutorovi téměř 200 tisíc za zrušenou exekuci ÚS ale šalamounsky odůvodňuje tím, že „v době (soudního) nařízení výkonu rozhodnutí bezpochyby existoval vykonatelný exekuční titul a povinný měl na základě tohoto titulu svoji povinnost zaplatit stanovenou tímto titulem splnit, třebaže posléze byl tento titul zrušen“.

„Vzhledem k tomu, že tak neučinil dobrovolně, nastoupila nucená exekuce se všemi důsledky z toho plynoucími, tedy i s povinností podílet se na náhradě nákladů řízení. Povinný (p. Král) však měl (a stále má) možnost domáhat se náhrady nákladů exekučního řízení po státu z titulu odpovědnosti za nesprávný úřední postup,“ zdůraznil dvakrát v daném rozhodnutí ÚS.

Kdyby pan Král nerozuměl tomu, co je špatný úřední postup, tak mu ÚS poradil, že „podstata nesprávného úředního postupu tkví v tom, že stát vydal exekuční titul, který byl později zrušen a na jehož základě mu vznikla škoda“.

Jindřich Ginter, Právo

Exekuce na důchod drtí 70 tisíc lidí

V České republice přibývá lidí, kteří mají exekuci na důchod. Na konci loňského roku (2012) jich bylo už 67 614. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Za posledních deset let se tak jejich počet zvedl skoro čtyřikrát, jen za minulý rok se proti roku 2011 zvýšil o 11 procent. Na konci loňska bylo penzí, z nichž správa kvůli dluhům srážela peníze, o 6767 víc než před rokem.

V roce 2000 evidovala správa asi 15 700 penzí s exekucí. Nejvíce se zvýšil počet těchto exekucí mezi roky 2005 a 2006 – skoro o čtvrtinu.

Exekuce se týkají starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. ČSSZ z nich lidem sráží, pokud to nařídí soud či exekutor exekučním příkazem, nebo pokud rozhodnutí padlo ve správním, konkurzním nebo insolvenčním řízení.

Nezabavitelná částka zůstává

„Lidé se často obávají, že kvůli exekuci přijdou o celou výplatu důchodu, nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství. Dlužníkovi však vždy musí zůstat takzvaná nezabavitelná částka,“ uvedl ústřední ředitel ČSSZ Vilém Kahoun.

„Od letošního ledna musí člověku na uspokojování potřeb zůstat 6064,66 koruny, na každou vyživovanou osobu pak 1516,16 koruny,“ upřesnila mluvčí ČSSZ Jana Buraňová. Jak dále připomněla, správa vyplácí i nízké penze, z nichž se srážet nedá.

ČSSZ důchodce o exekuci informuje. Na rozhodnutí si mohou lidé stěžovat té instituci, která o srážkách rozhodla – tedy třeba soudu. Pokud penzisté dluh splatí, soud či exekutor o tom správu informují a ta pak srážení ukončí. Dotazy na exekuční srážky z penzí vyřizuje call centrumČSSZ s číslem 257 062 860.

sp, ČTK

Dluhová poradna hostem Českého rozhlasu Dvojka – Čaj pro dva

29.11.2012 v 16:05 odvysílal Český rozhlas Dvojka pravidelný pořad Čaj pro dva.

Co to přesně znamená, když se řekne: jsem chudý. A co když si někdo začne kvůli chudobě půjčovat? Odpovídali Martin Formáček z Dluhové poradny a Martin Potůček, vedoucí Centra sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd UK.

více si můžete poslechnout zde: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2778015#

Spotřebitelské úvěry: zkrotí zákonodárci rozhodčí doložku?

Než nastoupíte na hřiště, podepíšete bezpodmínečnou kapitulaci. A na konci zápasu se divíte, že do šatny odcházíte jako spráskaný pes. Tak se dá popsat fungování rozhodčí doložky – v jádru elegantního nástroje, který se v Česku trochu vymknul z ruky. Zkrotí ho novela, která leží na stole poslancům?

Rozhodčí rozhodně rozhodne proti vám. To platí při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru s rozhodčí doložkou téměř stoprocentně. „Spotřebitelé by takové smlouvy vůbec neměli podepisovat,“ apeluje Lucie Petránková ze sdružení Spotřebitel.net. Lidé jsou však k varování odborníků hluší a k textu smluv slepí či nechápaví. Přestože většina z nich nemá ponětí, co rozhodčí doložka znamená, ochotně podepisují.

Výsledkem je, že za opoždění splátky za novou pračku dostanete třeba desetitisícovou pokutu. Veškeré spory mezi vámi a firmou, která vám pračku prodala, totiž díky rozhodčí doložce řeší rozhodce vybraný podnikatelem. Nezávislý soud je ze hry. A vaše šance ve sporu uspět se tím pádem rovnají nule. Na rozdíl od nákladů. To vy totiž musíte uhradit poplatky za podání rozhodčí žaloby a věřitelovy výdaje na právní zastoupení, které se nezřídka vyšplhají k desetitisícům.

A kdo se může stát rozhodcem? V podstatě každý. Stačí, když je dospělý a svéprávný. Nemusí mít žádnou právní kvalifikaci ani se zatěžovat právními předpisy. Může zkrátka rozhodovat, jak se mu zachce. Klidně jím může být dvacetiletý syn majitele firmy, která vám pračku prodala.

Tolik odvrácená tvář rozhodčích doložek. Lépe řečeno způsob, jakým na nich začali někteří vychytralí podnikavci vydělávat. Podstata rozhodčího řízení jakožto mimosoudního řešení sporů přirozeně leží někde jinde. Efektivní je zejména v obchodních vztazích mezi firmami. Je to alternativa, která může ulevit přetíženým soudům a stranám sporu šetří čas. Odpadá zbytečná byrokracie, proces je pružnější, levnější a vymahatelnost pohledávky rychlejší než v rigidním soudním řízení. Aby tak ale rozhodčí řízení mohlo fungovat i ve spotřebitelských sporech a zamezilo se jeho zneužívání, je třeba nastavit mu jasné mantinely. A právě o to se snaží novela zákona o rozhodčím řízení, která teď leží na stole poslancům.

Jaké změny novela přináší?

V současné praxi většina spotřebitelů vůbec netuší, že rozhodčí doložku podepsala, případně nedomyslí následky. Bývá totiž ukryta v nenápadném odstavečku hluboko v textu smlouvy. Podle novely by se napříště mělo vždy jednat o samostatnou listinu, kterou spotřebitel nebude moci přehlédnout. Podnikatel by mu měl předem vysvětlit všechny důsledky, které mohou z podpisu rozhodčí doložky plynout. Nově by měla také obsahovat informace o způsobu určení rozhodce, zahájení rozhodčího řízení, odměně rozhodce a předpokládaných nákladech, které mohou v rámci rozhodčího řízení vzniknout. Důležitá změna spočívá také v možnosti soudního přezkoumání věcné podstaty rozhodčího nálezu. Rozhodci by měli být vedeni v seznamu rozhodců a nově by tuto funkci mohl vykonávat pouze bezúhonný člověk, který má vysokoškolské vzdělání v oboru práva. Novela také posiluje námitku podjatosti. O sporu by už nemohl rozhodovat člověk, který je příbuzným jedné strany nebo s ní má nadstandardní vztahy, protože pro ni rozhoduje stovky případů. Novela chce také soukromým firmám zakázat používání vznosných názvů, které navozují dojem státní instituce či profesní komory.

Ve hře je také několik pozměňovacích návrhů. Podle jednoho z nich by se například spotřebitel kromě soudu mohl obrátit také na finančního arbitra. Jedná se o správní orgán pro mimosoudní vyrovnávání sporů mezi institucemi a klienty. Z řad opozice také zazněly návrhy na zpřísnění pravidel pro zapsání do seznamu rozhodců: kandidáti by podle nich měli složit speciální zkoušku, organizovanouministerstvem spravedlnosti, (pokud již neabsolvovali zkoušku advokátní či justiční) a zvýšit by se jim měl i poplatek za zápis do seznamu rozhodců – z pěti na sto tisíc.

Co na to říkají odborníci?

O osudu novely by měli poslanci rozhodnout tento týden. Vzhledem k tomu, že vládní koalice je v její podpoře jednotná, měla by parlamentním hlasováním projít. Otazníky zatím visí nad pozměňovacími návrhy.

Zajímá vás, jak hodnotí úsilí politiků odborníci? Kde zákonodárce přestřelil a kde nechal díru? Zeptali jsme se ekonoma specializovaného na oblast osobních financí Tomáše Prouzy, známého advokáta a předsedy Společnosti pro rozhodčí řízení Tomáše Sokola i zástupců spotřebitelského sdružení Spotřebitel.net. Názory oslovených oborníků se poměrně různí. Zatímco podle Tomáše Sokola jsou rozhodčí doložky v médiích zbytečně démonizované, Tomáš Prouza i Lucie Petránková ze sdružení Spotřebitel.net považují jejich současnou podobu za velmi nebezpečnou.

„Novela je reakcí na problémy, které byly spíše tvrzené v mediích než faktické, ale rozumím obavě z možného zneužití rozhodčí doložky, zejména ve věcech sporů plynoucích ze spotřebitelských smluv,“ říká Tomáš Sokol. Úprava navrhovaná vládou je podle něj adekvátní sledovanému cíli.

Podstatně ostřeji hodnotí dosavadní fungování rozhodčích doložek a nutnost změny Tomáš Prouza. „Určitě jde o významnou změnu, která pomůže vymýtit některé z nejbrutálnějších zneužívání rozhodčích doložek a která ztíží pohodlný život některých rozhodců,“ míní ekonom. A sdružení Spotřebitel.net? „Každou novelu zákona, která je ve prospěch spotřebitele, vítáme,“ komentuje snahu zákonodárců mluvčí sdružení Lucie Petránková.

Nejkladněji hodnotí Lucie Petránková možnost soudního přezkoumání věcné podstaty rozhodčího nálezu. Ozývají se však námitky, že to povede k zahlcení soudů, a celé rozhodčí řízení tak vlastně ztratí smysl. S tím však Lucie Petránková nesouhlasí: „I v současné době se lidé obraceli na soud a napadali rozhodčí doložky, takže dle našeho názoru soudy nebudou více zahlceny. Aby soud přezkoumal celý případ, bude muset spotřebitel prokázat, že rozhodce rozhodoval v rozporu s právem či dobrými mravy,“ vysvětluje.

Obavy ze zahlcení soudů nemá ani Tomáš Sokol. „Zdrcující většina žalovaných totiž dobře ví, že to, co je po nich požadováno, je požadováno podle regulérní a zákon neporušující smlouvy, takže jen ‚hrají o čas‘ a jsou pasivní, dokud to jde,“ uvádí. Neriskovali by podle něj další výdaje za prohraný spor u soudu. „Pár dlužníků by asi zkusilo finančního arbitra, protože to bude zadarmo,“ dodává. Právě pozměňovací návrh na možnost využívání finančního arbitra, se mu ale nelíbí. „Pokud by této možnosti využívalo větší množství dlužníků, hrozily by státu značné komplikace a výdaje. Takže i kdyby to v novele prošlo, do roka to zase půjde ven,“ je přesvědčen Sokol.

Tomáš Prouza novelu vítá, chybí mu však několik důležitých bodů. Klient má dostat náležité vysvětlení dopadů rozhodčí doložky „Kdo a jak ale bude kontrolovat srozumitelnost tohoto vysvětlení, aby nešlo o šest stran nesrozumitelného právnického textu, který nejčastější oběti pochybných rozhodců nebudou mít šanci pochopit?“ ptá se Tomáš Prouza. Postrádá také sankce za neposkytnutí informací. A možnost nechat přezkoumat rozhodnutí nezávislým soudem či se obrátit se na finančního arbitra? Ta by podle něj měla být povinnou součástí odůvodnění výroku rozhodce, aby se každý spotřebitel jednoduše dozvěděl o svých právech a mohl je využít. „Nejkřiklavějším problémům by zabránilo zastropování odměny rozhodce z malých sporů v hodnotě do 300–500 000 Kč,“ pokračuje s výčtem nedostatků novely Tomáš Prouza. Kvituje rozšíření definice podjatosti na ty, kteří rozhodují pro jednu instituci mnoho sporů. „Ale ze zákona by tito rozhodci měli být vyloučeni rovnou, protože o možnosti namítnout podjatost většina lidí nebude vědět a námitku tudíž neuplatní,“ upozorňuje.

Novela nepochybně posílí ochranu spotřebitele a dá mu větší možnost zatáhnout záchrannou brzdu, než rozhodčí doložku podepíše. K dokonalosti se ji však zákonodárcům dotáhnout nepodařilo. Jak se navrhované změny líbí vám? A jaké máte zkušenosti s rozhodčí doložkou? Znáte někoho, komu ve spotřebitelském sporu zlomila vaz?

*******************************************************************************************

Jaká musí být a co musí obsahovat rozhodčí doložka:

Rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, třeba i telegraficky, dálnopisem nebo elektronickou poštou, jinak je neplatná. Podnikatel musí navíc spotřebiteli náležitě vysvětlit všechny následky podpisu doložky, aby mohl posoudit, co pro něj uzavření rozhodčí doložky vlastně znamená.

Smlouva musí také obsahovat pravdivé, přesné a úplné informace

•   o rozhodci nebo o tom, že spor rozhoduje stálý rozhodčí soud,
•   o způsobu zahájení rozhodčího řízení,
•   o odměně rozhodce a předpokládaných druzích nákladů, které mohou spotřebiteli v rozhodčím řízení vzniknout, a o pravidlech pro jejich přiznání,
•  o místě konání rozhodčího řízení,
•  o způsobu doručení rozhodčího nálezu spotřebiteli,
•  o tom, že pravomocný rozhodčí nález je soudně vykonatelný.

Petra Dlouhá, http://www.penize.cz